Jizva

Srdeční operace je složitý výkon. Každý je jiný, někomu vyměňují chlopeň, jinému dělají by-pass, ale to, co všechny spojuje je rána (později jizva) na hrudníku. Je to jediná věc, co je na pacientovi po operaci vidět.

Ze začátku je třeba počkat, až se rána zatáhne a všechny strupy se odloupnou. Do té doby je nutné se jen sprchovat a na hrudník nepoužívat žádná parfémovaná mýdla, aby se tam nezanesla infekce. Když není po strupech ani památky je vhodné jizvu začít masírovat se sádlem (nesoleným!) nebo měsíčkovou mastí, kterou lze koupit v lékárně. Nejlepší je masírovat jedním prstem (nebo dvěma) krouživými pohyby okolo jizvy, přes jizvu a pak třeba po jizvě jen přejíždět. Tlak by měl být takový, aby to moc nebolelo a jizva pod prstem bělala. Jizvu rozhodně netahejte od sebe..

Operační jizva je vždycky dlouho červená... Měla by se schovávat před sluníčkem. Dokud nezbělá, měla by se masírovat, aby pak vypadala pěkně a nesrostla s podkožím.

 Ze začátku jsem měla takové dilema, jestli jizvu před ostatními schovávat, ale pak jsem si řekla, že jizvu už jsem měla předtím a neměla bych se za ní stydět. Není pro mě tedy problém jít ven v tričku s výstřihem. :)

4 měsíce po operaci 

A co teď?

Vánoční prázdniny jsou pryč a já bych se měla začít učit na maturitu. Nejdříve však musím dokončit první pololetí, ve kterém jsem chyběla asi 2 měsíce a pořád mi to nejde dohnat - např. v matematice. Svůj cíl, dostat se na medicínu, však beru vážně, ale nejdřív musím složit maturitu. Dostat se na VŠ bude náročné, ale ne nemožné. Udělám tedy vše pro to, abych jednoho dne mohla být dětskou kardioložkou a léčit stejně nemocné děti, jako jsem byla já. Možná to vypadá jako vystřižené z amerického filmu, ale není.
Co se týče mého zdraví, srdce pracuje jak má, občas mám tedy nějaké ty arytmie, ale to je život. Jizva už bledne. Jenom se teda hodně hrbím, což asi bude tou jizvou a ochablým svalstvem. Jediné,co pomůže je cvičení.
K irským tancům jsem se vrátila začátkem prosince. Už jsem trochu nabrala kondice a už je to stejné jako před operací a ještě se to bude určitě lepšit. Cítím, že mám víc energie a že svaly se tak jednoduše neunaví jako předtím. Co víc si přát?

Prostřednictvím blogu bych chtěla poděkovat rodině, přátelům a spolužákům, kteří mě během minulých 6 měsíců podporovali, protože bez nich, bez nich bych to nedokázala. DÍKY z celého již opraveného srdce!