čtvrtek 2. dubna 2015

Resuscitace blogu

Resus...? Co? Medik se ve mě nezapře, zvykejte si na taková slova. :D... Chci oživit svůj blog, mám totiž  spoustu dalších zážitků, o které bych se s vámi, neznámými čtenáři, chtěla podělit.
Naposled jsem psala článek před rokem a půl, od té doby se toho změnilo tolik, že to vydá tak na 10 příspěvků. Snad budu mít teď čas se do psaní trochu ponořit a poodkýt pokličku svého života.

Chci také oživit blog proto, že se možná stává inspirací a studnou zážitků pro mladé kardiaky, kteří jako já bojují s vrozenou srdeční vadou, se zdravotním systémem, se studiem, či jen pro čtenáře, kteří náhodou narazí na můj blog.

Dum spīrō, spērō 

1 komentář:

  1. Ahoj,
    hledala jsem na internetu různé informace a narazila na tvůj blog.Mám syna se stejnou vadou, čeká ho za týden operace chlopně. V půl roce prodělal 1. operaci. Mám o něj strach, pořád na to musím myslet. Hrozně moc chci, aby měl co nejnormálnější život. Přemýšlím,co pro něj můžu nejvíc udělat. Jakoukoli radu ocením.
    Michala

    OdpovědětVymazat