Leden 2015

Jak na Nový rok, tak po celý rok... Trochu cliché ale docela se to ujalo. Asi v jednu hodinu prvního ledna se i zatmělo před očima a omdlela jsem. Omdlení předcházel nepříjemný pocit bušení srdce, hodně rychlého bušení srdce. Mamka mě našla a propleskla, necítila jsem se moc sama sebou, ale záchranku jsme nevolali... To samé se stalo druhého ledna - proto to rčení na začátku. Už jsem v to pomalu začínala věřit, že to funguje. S příchodem třetího ledna jsem proto radši zevlovala na gauči, abych ničemu nedala šanci a štaci omdlévání zapíchla....
Nakonec se třetího ledna nic nestalo. Naštěstí.

Leden je taky měsícem zasvěceným učení. Zvlášť na medicíně se člověk musí šprtit člověk pořád a v tomhle období ještě víc. Hodně času člověk pak stráví v knihovně...

V lednu mě také čekala kontrola na Homolce... Měla to být jen krátká kontrola bez echa, ale nakonec jsem absolvovala EKG, ECHO a také jsem jim řekla o těch epizodách padání. Nevypadali moc nadšeně a paní doktorka po mně chtěla, ať si na Proseku zařídim tlakového holtra... Po poradě s paní doc. Popelovou došli k závěru, že by bylo dobré mi implantovat dlouhodobý záznamník ekg.
Odjela jsem tedy z Homolky s divným pocitem, že se něco děje...