Ráno začalo tím, že ze mě vypumpovali další zkumavky krve, jakože předoperační vyšetření. Když jsem se ptala, na co teda půjdu, tak chtěli udělat katetrizaci a podle toho se uvidí, případně by teda udělali výměnu té elektrody.
Ještě že ty postele umím ovládat. :D |
Tradá, bylo mi také dovoleno jít do sprchy. Docela jsem se divila, že mi nechali ekg. Asi protokol... Každopádně bylo dost divný se sprchovat s těmi kabely. U Holtera pořád, že se to nemá vůbec namočit, a tohle úplný opak. :D
Dopoledne jsem se projela do sedmého patra na ECHO za doprovodu dvou super sestřiček (všechny sestřičky na koronárce byly úplně zlaté) zase na monitoru, takže když jsme jeli po chodbě, tak na mě koukali všichni, že to pípá. Péťa exhibicionistka se zase projevila... Paní docentka se mě ptala, co to zase provádím, říkám, že nic, že za to nemůžu. Člověk jde a najednou nejde a válí se na zemi. Udělala mi klasické ECHO a říkala, že se ta pulmonální chlopeň někdy bude muset nahradit, ale není to nic akutního, ještě tomu dáme nějaký čas.
Tak jsem se svezla zpátky na koronárku a začali mě chystat na katetrizaci, pan doktor "Gibbs" si ještě hrál s programerem a říkal mi, že mi asi vzniká nějaká síňová tachykardie, která v komorách vyvolává flutter komor a následně to přechází do komorové fibrilace, ale že to musí katetrizačně ověřit a jestli to půjde, tak by udělal rovnou katetrizační ablaci.
Hadiček nikdy neni dost! |
Před zákrokem jsem teda ještě dostala cévku, protože při výkonu se leží i několik hodin a je nutné, aby se při tom pacient nehýbal. Na druhou stranu se člověk nemusí zvedat a chodit na záchod, takže to má i velký plus.
Nechali mě hladovět i před dobu oběda a na řadu jsem šla až odpoledne. To nejlepší na konec! :D Ještě mi dali podepsat kupu souhlasů, protože moc nevěděli, na co teda jako jdu, alespoň jsem měla nějaký čtení, když mi mamka ten memorix odvezla domů...
Žádné komentáře:
Okomentovat