Sedmého září začalo jako každý den odběry krve a hygienou. Ještě jsem měla dreny, tak jsem se myla na lůžku. Ono to vlastně moc mytí ani není. K dispozici máte jenom lavor s vodou, jednorázové žínky a pěnové mýdlo, takže jste rádi, kdy se trochu otřete. Když jsem si toho dne stoupla na váhu, docela jsem se vyděsila, měla jsem o nějakých 6 kg navíc, ale bylo mi vysvětleno, že to je voda. Měli pravdu, protože jsem se cítila oteklá celkově všude. Pak přišla konečně na řadu snídaně. (viz foto)
Dopoledne se celkem nic nedělo. Naopak po obědě taky na mě přišla řada. Drény měly jít ven! Jupí! Na druhou stranu to dost bolelo, ale za tu bolest to stálo... Když ty drény odkryli, říkala jsem si, že tak 4 velký trubičky se tam nemůžou vejít. Je pravda, že jsem cítila, že tam něco jakoby překáží nebo je tam navíc. Byl to nádech, zadržení dechu a vytáhnutí. Připadalo mi, že pořád tahá a tahá a nikde konec...:D Pak tam jenom zavázala stížky a bylo. Zároveň také odkryli velkou jizvu, a tak jsem ji od reoperace viděla poprvé. Všechno vydezinfikovali, zakryli a bylo. Pak mi taky vyndali močovou cévku, nic, čeho by se člověk měl obávat.
Také jsem se s rehabilitační sestřičkou prvnš od operace prošla kolem oddělení.. Udělala jsem tři kolečka.
Odpoledne se za mnou stavila mamka s bráchou. Večer jsem se zase myla, ale už konečně v koupelně u umyvadla.. sice jenom žínkou, ale v koupelně! :D
Celý den byl také ve znamení inhalací, které pomáhaly si odkašlat, a také jsem nespočetněkrát nafukovala míč, což zase pomáhá roztahovat plíce...
Žádné komentáře:
Okomentovat