středa 24. srpna 2016

Sportování s VSV

"Budu po operaci schopná znovu sportovat?"
"Jak dlouho bude trvat, než se mi zlepší kondice?"
"Můžu se vlastně s tak závažným onemocněním hýbat? Neubližuju si tím?"

Takové a podobné otázky asi měl každý mladý kardiak, který se chce nějak hýbat, chce dělat něco pro svoje zdraví, sportovat. Může to být jen rychlejší chození, ale také závodní sport. Je celkem jedno, co to je. Důležité je se hýbat a naučit srdce pracovat s vyšší zátěží.

Jak ale sportovat a neuškodit si? To je celkem těžká otázka, protože je spousta druhů VSV a ani stejná diagnóza neznamená stejný průběh onemocnění a stejnou kvalitu zdraví. Já jsem člověk, co se doktorů moc neptá, co může dělat a co ne, ale asi by to bylo v této situaci záhodno. Ptala bych se na ideální tepovou frekvenci při sportování a taky je dobré si nechat udělat zátěžový test na bicyklu, kdy měří tlak krve, srdeční frekvenci, ale také sledují EKG pro možné arytmie během vyšší zátěže.

Určitě není dobré cvičení přetahovat, i když to teda často sama dělám, protože mám pocit, že se bez toho dál neposunu. Také se nevylatí nic uspěchat, zbytečně moc netlačit na pilu. Prostě sportovat tak, jak vám tělo řekne. Jako kardiakovi mi trvá nabrat kondici déle. Srdce je už nějakým stylem poškozené a nepracuje jako zdravé, chlopně propoustí krev zpátky a podobně, proto je na místě tomu dát více času. Nechceme si přece ublížit?

S čím jako kardiak dál bojuju? Je to asi fakt, že moje ICD (defibrilátor a kardiostimulátor v jednom) je uložené v podkožní kapse pod levým klíčkem, což znamená, že se při běhu, skákání, tancování pořádně v podkoží hýbe a to bolí jak čert. Jak tomu zamezit? Jednoduše, stačí pořádná sportovní podprsenka s dobrou oporou. Ta krabičku tak přimáčkne, že se nepohne. Problem solved... Další problém je asi moje hlava, kdy se bojím, že při vyšších tepových frekvencích mě bací defibrilátor, což by se stát nemělo, ale ta obava je pořád v hlavě. Řešením mi byl hrudní pás snímající tepovku, se kterým tedy běhám a hlídam. ICD problém číslo nekonečno - musím si vybírat na pěší turistiku takové batohy, aby mi netlačili na krabičku ICD, docela to pak dokáže bolet. Ani nevím, kolik batohů jsem si kvůli tomu už vyzkoušela... Není ani jeden, u kterého by to netlačilo,... Prostě smůla, no.

batožina, tlačí minimálně
moje jizvy, ale také můj ICD




















Teď teda k tomu, co dělám... Rekreačně si jdu občas zaběhat a také závodně dělám irské tance. Spíše tedy soutěžně. Teď jsme měli v srpnu taneční školu, kde jsem tancovala asi 5 hodin denně a moje fyzička to utáhla. Takže z toho vyplývá, že když se průběžně hýbete a trochu tomu šlapete na pérka, tak se i se srdeční vadou můžete zapojit do sportování a potažmo i soutěžení. :)

uprostřed s medailemi a trofejí :)


Takhle hodně se v irských tancích skáče

Žádné komentáře:

Okomentovat