První prohlídka v nemocnici Na Homolce

Zvací dopis na prohlídku nám přišel s relativně velkým předstihem. Bylo v něm uvedeno, kde se ambulance nachází, jak se tam dostat, co si vzít s sebou. Člověk pak na nic nezapomene a ví, kam má přesně jít. Před samotnou prohlídkou jsem si musela nechat vystavit kardiochirurgickou kartu v centrální kartotéce. Pak jsme tedy šli do ambulance do sedmého patra. O pacienty s vrozenou srdeční vadou se tam stará paní docentka Popelová. Musím říct, že se jsme tam čekali relativně dlouho, paní docentka totiž musela asi čtyřikrát odebíhat na sál.  Udělali ekg, které jako vždy bylo s extrasystolami, změřili tlak a pak si mě k sobě vzala paní docentka na ECHO. Tam zjistila, že pulmonální chlopeň už skoro nepracuje (masivní pulmonální regurgitace 4. stupně) a regurgitaci na mitrální a trikuspidální chlopni (malých stupňů). Malý reziduální defekt mezi komorami, který mi diagnostikovali ještě v dětském kardiocentru, mi nenašla..(Někam se ztratil) Se slovy není to moc dobré mi řekla, že bude hledat nejbližší volný termín, kdy bude volný dětský kardiochirurg z Motola, na operaci - výměnu chlopně.

Se setřičkou jsme dále začali probírat předoperační vyšetření, které se dělá ještě před nástupem do nemocnice, což je asi rozdíl od dětského kardiocentra, kdy tohle pacient absolvuje den před výkonem.

zdroj: ulice.tyden.cz

Celkově mi připadá, že personál nemocnice Na Homolce je velice profesionální, jsou vstřícní a naslouchají potřebám pacienta.. Člověk se pak cítí bezpečně, příjemně a pohodlně. Pokud byste při přestupu z dětského na dospělácké váhali mezi Homolkou a Motolem, vyberte Homolku, jsou tam vážně hodní.